pátek 22. prosince 2017

Julius Zeyer - Na rozhraní dob


Že žijeme v době zvláště pamětné, neobyčejné, každý soudný z nás určitě cítí. Jsme na rozhraní dob zapadajících, umírajících a doby nové, vycházející z rumu a popela světa právě se hroutícího. Žijeme v agnoii doby příliš sestárlé. 

A jak člověk v posledních chvílích, když duch jeho už na polo uvlolněn jest, více vidí a cítí v dotyku už s mysteriem nadsmyslným, poněvadž zatemňující závoj smyslů už padá, padá – tak i dokonávající náš věk v agonii své, otvírá široce zraky nadsmyslné (lze-li takto mluviti) a prorocké pravdy jeví se mu co jasná tušení, a co bývalo více méně skryto – zášlehy věčné pravdy, tak marně mudrci všech dob hlásané, vynořují se jako horečně z jeho nadsmyslně vzrušeného vědomí. Ano skonávající náš svět má horečné, ale prorocké sny. 

Duch proniká teď hmotou silněji než kdy. Úkazy, nám slepě tápajícím přepodivné, jeví se na všech stranách a mluví nám o tajemstvích, posud nechápaných. Věci neuvěřitelné dějí se, mátohy chodí světem a naplňují hrůzou a podivem lidstvo. Nová učení ozývají se ze všech úhlů světa, vanou jako silné větry z dálných končin i z blízkých.

Julius Zeyer

neděle 17. prosince 2017

Na vlně vzestupu vědomí aneb může opravdu za vše ta transformace?


Stále častěji se nám objevují informace, co všechno za potíže se skrývá za vzestupem vědomí, nebo-li transformací, kterou jako lidstvo procházíme. Tu je to nespavost, tu zas bolesti hlavy, pocity úbytku energie nebo dokonce potíže s partnerskými vztahy či pocity celkové dezorientace…

Často se jedná o přímo učebnicové příklady zablokovaných čaker, karmických vztahů, či stále silnější elektrosmogové zátěže. Co je příčinou toho, že za vším hned vidíme náš vzestup?

Je to závislost na egu, která je často tak silná, že nám vypíná i prosté logické myšlení. Ego utržené ze řetězu s lehkostí zadupe i selský rozum, lhostejno jakého duchovního vývoje jsme dosáhli.

„Jsem multidimenzionální světelná bytost na cestě nejméně do 5D a pokud se mi tedy děje něco, co je mi nepříjemné, pak to může být pouze příznakem mého stále se zvyšujícího růstu.“ Halasí dnes mezi řádky na sociálních sítích transformující se spoluobčané. Copak selský rozum, prosté logické uvažování, ale kam se poděla pokora? Pokud chceme skutečně růst a zvyšovat si své vibrace, abychom stačili naší planetě Zemi, tak na sobě musíme skutečně pracovat. To není jen čtení si duchovních, byť sebekvalitnějších knih, co knih, dnes už se mnozí „živí“ pouze čtením „duchovních blogů“. Dokonce už se objevují i takové pamflety, které nabádají druhé, aby nedělali vůbec nic, že to prý stačí. Inu, kde je poptávka, objeví se vždy i nabídka a každé zboží má svého kupce.

Principy práce na sobě jsou stále stejné, i když to jde v této době vše mnohem rychleji. Podrobme se každý své hluboké introspekci. Nebuďme závislí na svých rolích – současných inkarnacích - a snažme se o spojení se svým overegem a s pokorou přijímejme vše, co se nám děje, ať je to již zdánlivě pozitivní či negativní. Nezapomínejme však na logické myšlení a neskočme na špek každému „duchovnímu průvodci“, který se snaží nějak polechtat to naše ego.

Jan


Somavedic Medic Uran - měření a zkušenosti

úterý 12. prosince 2017

Fotoblesk vs. Somavedic





 Uprostřed indiánské rezervace na severozápadě Arizony se nacházejí tři stolové hory, které obývá  10 000 příslušníků kmene Hopi. Turisté, kteří rezervace navštěvují, jsou na stovkách výstražných tabulí upozorňováni, že veškeré fotografování a filmování je zakázáno.

V roce 1901 byl malíř a fotograf Guido Boggiani nalezen se svým kolegou zavražděný na území kmene Čamakoko. Vyšetřování prokázalo, že on a jeho společník byli ubiti rituálními sekerami, které indiáni používali pro boj se „zlými duchy“. Jejich fotografické zařízení bylo nalezeno opodál rozmlácené na kousky.

Podobných případů, kdy bílá tvář zaplatila za pokus vyfotografovat domorodce životem je celá řada. Ačkoliv je značně rozšířeno, že za tímto strachem z fotografování je obava, že fotoaparát krade duši, tento argument rozhodně není rozšířen mezi všemi domorodými kmeny a je znám spíše ze Severní Ameriky a zřejmě byl překladem značně zjednodušen. Je pravděpodobné, že v řadě případů se skutečně jedná o obavu ze zhotovení portrétu. Ta může být vedena obavou před černou magií, neboť černý mág vždy potřebuje buďto nějakou osobní věc, kus vlasu, nehtu nebo co nejpřesnější podobiznu.

Přírodní národy, které dokážou vnímat jemnohmotné energie a mají rozvinuté mimosmyslové vnímání, však velmi dobře poznají, když jim něco odebere energii nebo silněji naruší auru. Dokud tyto národy nepotkaly misionáře, tak toto vnímání měla většina z nich. A proto nebylo divu, že velmi dobře vnímaly, když jim něco téměř „propálilo auru“. Tím „něčím“ nebylo nic jiného než vynález z roku 1865 – hořčíkový práškový blesk. Ten v roce 1923 nahradil sofistikovanější Xenonový blesk, který se od té doby značně zdokonalil.



Každý výboj xenonového blesku nám v jistém slova smyslu propaluje auru. To se netýká jen lidí, rostlin či zvířat. Negativní působení fotografických blesků je také jedním z důvodů proč se jimi nesmějí fotit cenné umělecké předměty. Bleskový výboj fotoaparátu má na auru podobný vliv jako na fyzické úrovni říznutí nožem. To, jak hlubokou ránu je schopen způsobit, je pochopitelně dáno individuálně a záleží na řadě faktorů jako jsou věk, stav aury, biopole jednotlivých čaker, životní energie nebo frekvence vibrací. Dle mých zjištění může ve výjimečných případech způsobit silný xenonový výboj také blokaci šesté čakry, tj. třetího oka. Také může poškodit oční čakry. Toto riziko se vyskytuje zejména u velmi malých dětí, které by měly např. z důvodu nemoci oslabenou auru natolik, že by mohl výboj poškodit nejen biopole čakry, ale také by ji mohl zablokovat.


Citlivější lidé toto negativní působení blesku dokážou vnímat. Jeden zaměstnanec fotocentra, který se na mne obrátil, mě přivedl na myšlenku následujícího testu. Pokud za jeden den absolvujete stovky xenonových záblesků, byť odrazem, tak už se jedná o poměrně silnou zátěž, která může i citelně oslabit auru. Vzhledem k tomu, že fotografování je mým koníčkem již od mládí a vlastním také profesionální studiový blesk, bylo pro mě následující testování z hlediska jeho realizace celkem snadné.

Výsledky měření jsou poměrně zajímavé a ukazují nám další možnosti použití Somavedicu. Informace o tom, že pokud máme dlouhodobě oslabenou auru, tak se to na fyzické úrovni projevuje buďto jako únava, oslabená imunita či nemoc, jsou čtenářům jistě známy. Pokud tomu tak není, pak odkazuji na Google. Informací o auře a její funkci je spousta a jsou opravdu snadno dostupné.


Teď již ale k samotnému měření. Dělal jsem dva druhy testů, které zde níže zveřejňuji.

V prvním testu se zjišťovalo, že když v místnosti, kde je umístěn Somavedic, vyšlehne na člověka blesk, jaký je jeho dopad na auru a biopole čaker. V případě Uranu je účinek blesku pouze 6 procent. To znamená, že jeho negativní působení je omezeno o 94 procent.

Blesk negativně působí na naše jemnohmotné tělo v poli Uranu:
6% (z původních 100%)

Blesk negativně působí na naše jemnohmotné tělo v poli Medicu:
29% (z původních 100%)

Blesk negativně působí na naše jemnohmotné tělo v poli Harmonie:
61% (z původních 100%)

Blesk negativně působí na naše jemnohmotné tělo v poli Quantum:
30% (z původních 100%)

V druhém testu se řešila situace, když je na člověka vyslán blesk v místnosti, kde není Somavedic, a on se pak bezprostředně poté dostane do jeho blízkosti, za jakou dobu bude jeho aura vyčištěna. Pokud je tedy člověk v místnosti se Somavedicem již s bleskem fotografován, tak je proces čištění samozřejmě mnohem rychlejší.

Narušenou auru po zásahu bleskem zcela vyčistí model:

 Uran přibližně za 7 minut
 Medic přibližně za 18 minut
 Harmonie přibližně za 53 minut
 Quantum přibližně za 45 minut

Testováno s bleskem Oloong Speedlite SP-690 (ekvivalent Nikon SB-900).

Jan


Somavedic Medic Uran - měření a zkušenosti

neděle 3. prosince 2017

Cítím potřebu změny, ale nevím, co mám dělat.


Cítím potřebu změny, ale nevím, co mám dělat. Jaký je můj největší dar? Jakou mimořádnou schopnost si mohu nejsnadněji rozvinout? Jaké práci se mám věnovat?  


Stále častěji se setkávám s těmito a podobnými dotazy. Dostávám je emailem a zaznívají i na přednáškách. Odpověď je z mého pohledu poměrně jednoduchá, ale plně chápu, že realizace se nemusí zdát každému až tak snadná. Ona také většinou snadná není a také je to vždy velmi individuální.

Ta odpověď zní: Pracovat na sobě a snažit se co nejdříve uplatňovat nově nabyté vzorce i mimo náš meditační prostor, tj. ve „zdánlivém“ vnějším světě. Ano. Tam venku. V tom současném zaměstnání, venku na ulici, v parku, v čajovně a vůbec všude, kde přijdeme do kontaktu s druhými bytostmi. „Zdánlivém“ jsem použil proto, abych zdůraznil, že vše kolem nás je jen odrazem nás samých, toho co se děje uvnitř nás a když tento princip nejen pochopíme, ale také začneme prožívat a dostaneme do svého podvědomí, tak teprve potom začneme nacházet odpovědi týkající se nejen našeho bytí.

Musíme si však také být vědomi, že nic se v této hmotné realitě zatím nepromítne okamžitě, ale vše je vždy se zpožděním, které může trvat různou dobu. Na čem závisí délka tohoto zpoždění?

Především na těchto faktorech, kterými jsou:

Karma – myslím, že nepotřebuje bližší komentář, ale je třeba chápat, že částečně se rovněž překrývá s plánem duše.

Plán duše – tj. to, co jsme si nastavili v bardu (období mezi životy) pro tuto aktuální inkarnaci. U lidí, kteří na sobě vědomě pracují, je poměrně časté a zřejmě se to týká téměř všech, že vždy je zde více možností, čemu se můžeme v dané inkarnaci věnovat a jakou mimořádnou schopnost si můžeme více rozvinout. Uvedu zde příklad. Někdo si například zvolí, že se bude věnovat pomoci přírodě a to konkrétně stromům. V praxi si pak na základě dalších okolností zvolí, zda se bude věnovat např. obnově sadů, revitalizaci zámeckých parků nebo výsadbě stromů v lesích. V inkarnaci se to potom projeví tak, že až přijde čas, tak začne pociťovat větší sounáležitost s přírodou, začne ji častěji navštěvovat a začnou se dostavovat nutkání jí nějakým způsobem pomoci. Ale jakým způsobem – na to přijde opět, až k tomu přijde čas, až k tomu dozraje. Je to jako s běžcem, který na startu nevidí cíl, ale ví, že k němu doběhne. Otázka je jen za jakou dobu.

Rychlost procesu zvyšování duchovní úrovně – řada lidí se dostává během procesu transformace do určitých mezidobí, ve kterých například nemají žádné zaměstnání či jen minimální úvazek nebo mají z jiného důvodu spoustu času pro sebe. V mém případě se například jednalo o přibližně půlroční období, kdy jsem měl minimální pracovní úvazek a měl jsem tam spoustu času na práci na sobě, který jsem naplno využíval. Někdy jsem meditoval i 8 hodin denně. Právě toto období mělo zcela zásadní význam pro rozvinutí mých mimosmyslových schopností a pro mé další směřování.

Energie místa – v určitých případech, kdy jsme v některých místech prožili více inkarnací, se stává, že si nás dané místo doslova přitáhne a chce, abychom zde působili. V době, kdy je drtivá většina naší krajiny narušena činností člověka a na mnoha místech zdevastovaná či devastována, to není až zas tak neobvyklé. Zde vždy určitou dobu trvá, než se zorientujeme.

Energie předků – může se například stát, že před třemi generacemi v rodu, do kterého jsme se aktuálně inkarnovali, byla rodová tradice určitého řemesla, např. kovářského, která však byla v posledních dvou generacích přerušena. O tom nemusíme ani vůbec nic vědět. Přesto můžeme mít po řadu let určité nutkání se tomuto řemeslu věnovat a v případě, že tomuto nutkání podlehneme a my se pro kovářské řemeslo rozhodneme, tak v něm budeme úspěšní, protože je stále uloženo v morfogenetickém poli rodu, do kterého jsme se inkarnovali. V některých přípdech se však může jednat o nerealizované plány z minulých inkarnací.

Osobní morfogenetické pole duše – stejně tak, jako má osobní morfogenetické pole naše tělo, tak je má i naše duše.

U výše uvedených faktorů platí, že karma má vždy nějaký vliv na všechny. Také netvrdím, že výčet výše uvedených faktorů je kompletní a že zde nemohou být nějaké další. Často se také děje, a není to nic překvapivého, že když se již nacházíme v procesu, na jehož konci je nalezení onoho zaměstnání, rozvinutí nějaké schopnosti nebo případně obojího, tak si toho vůbec nejsme vědomi. Toto mohu také ze své vlastní zkušenosti potvrdit.



Procesu rozvíjení mimořádných schopností předchází některé jevy v našem vědomí jakou jsou například:

Vnitřní klid – již Vás nic nerozhodí, a pokud ano, tak to během chvíle odezní, např. situace, které Vás kdysi rozhodily na celý den, teď odezní během minuty, momenty jako „jsem v šoku“ se již nebudou vyskytovat, stejně tak ani časté změny nálad, či dokonce občasné deprese a pocity hořkosti, to vše bude pryč.

Pocit sounáležitosti – pocit sounáležitosti s ostatními bytostmi, planetou, sluncem, vesmírem, bohem.

Nezávislost na egu – nebýt závislý na svém egu a z toho plynoucí absence vlastní důležitosti.

Mravní čistota - myslím, že nepotřebuje bližší komentář.

Opět netvrdím, že výčet výše uvedených jevů je kompletní, a že zde nemohou být i další. Tyto, které jsem uvedl, jsou přítomny u všech lidí s mimořádnými schopnostmi, které buďto osobně znám, případně do kterých jsem se nacítil.

Snad se mi podařilo alespoň částečně a srozumitelně vaše otázky zodpovědět. :)

S láskou všem hledajícím

Jan